Vybrané termíny a označení
Antikinála
Geologický termín pro vyklenutou /pozitivní/ část vrásy. Vzniká působením bočního tektonického tlaku. Drobnější antiklinály lze pozorovat i ve skalních výchozech krystalických břidlic, například novoměstských fylitů /Peklo/.
Arkóza
Usazená hornina, která je určitým typem pískovce, ale s vyšším podílem zrn živců. Horniny na přechodu k pískovcům označujeme jako arkózové pískovce. Podmínky pro vznik arkóz byly na našem území nejvhodnější v permokarbonu, a proto jsou arkózy a arkózové pískovce značně rozšířeny ve vnitrosudetské pánvi /Žaltmanské arkózy/ a v Podkrkonoší. Tyto horniny načervenalé barvy byly též bohatě využívaným stavebním materiálem.
Epigenetické údolí
Údolí vzniklé erozivním zařezáváním vodního toku přes vrstvu mladších hornin /zpravidla usazenin/ do podložních, pevnějších hornin, v nichž vytváří ve stejném /'zděděném'/ směru skalnaté údolí.
Fylit
Jemnoznná hornina, tence břidličnatá, vznikající obvykle slabou přeměnou jílovitých břidlic. Mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují se vyskytují kalcitické fylity.
Krystalinikum
V geologii jsou takto označovány oblasti tvořené krystalickými horninami, zejména krystalickými břidlicemi i jinými přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Do krystalinika Českého masívu náleží i některé geologické jednotky ve východních Čechách, například krkonošsko-jizerské krystalinikum, orlicko-kladské krystalinikum, novoměstské krystalinikum...
Kuesta
Geomorfologický termín pro asymetrickou část zemského povrchu /hřeben, vrch, vzácněji i hora/ podmíněnou strukturou reliéfu. Mírnější svah je vázán na ukloněnou vrstevní plochu, kdežto příkrý svah /často se skalními výchozy/ na čelo vrstev. Kuesty nejčastěji vznikají tektonickým zdvihem souvrství podél zlomu a vyskytují se zpravidla na obvodu pánevních synklinál nebo v křídlech antiklinál.
Melafyr
Výlevná hornina čedičového typu permokarbonského stáří. Melafyry jsou nejrozšířenější výlevné horniny v oblasti východních Čech. Vyskytují se v celém Podkrkonoší a rovněž tak ve vnitrosudetské pánvi /Ruprechtice, Broumov/. Podkrkonošské melafyry místy obsahují ryzí měď.
Pískovec
Usazená hornina vzniklá v podstatě zpevněním písků. Tmel spojující zrna je tvořen prachem, jílem nebo je karbonátový, křemitý, fosfátový apod. Pískovce křídového stáří mají tmel většinou křemičitý, případně kalcitický a hojně obsahují i glaukonit. Svrchnokřídové, čisté, křemenné pískovce budují Adršpašsko-teplické skály. Rozšířené jsou i pískovce permokarbonské, mající načervenalou barvu /vyskytují se v oblasti podkrkonošské a vnitrosudetské pánve, červené zbarvení jim dodávají oxidy železa/. V permokarbonských pískovcích bývá zvýšený obsah mědi /např. Radvanice/. Ve vnitrosudetské pánvi jsou známi též pískovce triasového stáří z okolí Červeného Kostelce. Podle zastoupení minerálů ve složce zrnité a dle typu tmelu lze rozdělit pískovce na křemenné pískovce, droby /vyšší podíl jílovito-prachovité hmoty/ a arkózy /vyšší podíl zrn živců/.
Slínovec
Usazená hornina světlešedé barvy, která je složena ze směsi jílu a vápence a je pouze určitým typem jílovců. Tyto horniny jsou rozšířeny v celé oblasti české křídové pánve, obvykle obsahují též složku písčitou a je pro ně vžitý název opuka, která je lasturnatého lomu a místy obsahuje i hojné zbytky živočišných organismů.
Syntiklinála
Geologický termín pro vhloubenou /negativní/ část vrásy. Vzniká působením bočního tektonického tlaku. Pokud má synklinála charakter ploché uzavřené pánve /ve východních Čechách uzavřené většinou ze tří stran/, mluvíme o tzv. brachysynklinále.