Fauna
Člověk v posledních tisíciletích výrazně ovlivnil i zvířenu. Původní převážně lesní společenstva byla v první řadě ochuzena o mnohé velké druhy savců či ptáků, které v rámci intenzívně obhospodařované krajiny ztratily podmínky pro svoji existenci (medvěd, rys, bobr, vlk, zubr, orli aj.). Populace dalších druhů prošly výraznými změnami početnosti. Pokleslo zastoupení teplomilné fauny listnatých hájů, naopak se více rozšířila zvířena vázaná na chladnější a sušší jehličnany a porosty. Objevily i rozmnožily se také nové druhy, vázané na prostředí kulturní stepi, tj. polí a luk v odlesněné krajině (hraboš polní, sysel, tchoř světlý aj.) i na lidská sídliště (myš domácí, synantropní druhy netopýrů, vlaštovky a jiřičky aj.).
Další, většinou negativní vlivy, představují nedávné změny ekologických podmínek krajiny vlivem velkoplošných zásahů (pozemkových úprav, meliorací a regulací vodních toků), znečištění ovzduší a vodních toků atd. Největší postižení bylo možno zaznamenat u druhů vázaných na vlhká stanoviště (louky, mokřady, tůně) a zelení členěnou krajinu (např. bahňáci a mnozí drobní pěvci zcela ztratily své životní prostředí). Další druhy takto mohly přijít o svoji potravní základnu (např. hmyzožraví ptáci a netopýři) či získávat chemicky kontaminovanou potravu.
Původní společenstva v níže položených oblastech křídové pánve představují druhy, které vyhledávají listnaté háje a luhy s drobnými vodotečemi. Z bezobratlých připomeňme desítky druhů měkkýšů (mimořádně významnými nalezišti jsou např. území Babiččina údolí a Dubna) či některé atraktivní druhy hmyzu (např. roháče obecného, nosorožíka kapucínka). Z obratlovců patří k typickým druhům obojživelníci jako jsou ropucha obecná, rosnička zelená či kuňka obecná, z plazů slepýš křehký a užovka obojková. Do početné skupiny ptáků patří mimo jiné brhlík lesní, budníček lesní, dlask tlustozobý, holub hřivnáč, hrdlička divoká, lejsek bělokrký a černohlavý, mlynařík dlouhoocasý, několik druhů pěnic, sedmihlásek, strakapoudi (malý, prostřední, velký), sýkory (lužní, babka, modřinka), žluna šedá a zelená aj. Ze vzácnějších druhů savců může být v tomto prostředí zastižen např. hrabošík podzemní, rejsek obecný, netopýr rezavý apod. S některými druhy se lze setkat jen vzácně v komplexech zachovaných lesů přirozeného složení, s kamenitými sutěmi a doupnými stromy, tj. dnes obvykle ve vyšších polohách. Patří k nim čáp černý, mlok skvrnitý, holub doupňák a další.
Smíšené lesy a jejich okraje obývá např. zmije obecná (s vyšší hustotou výskytu nad 300 m n.m), z ptáků budníček menší, drozd kvíčala a zpěvný, kalous ušatý, králíček obecný i ohnivý, lelek lesní, linduška lesní, ostříž lesní, sýkory (koňadra, parukářka, uhelníček), šoupálci, ze savců je to např. ježek západní (rozšíření se zde prolíná s areálem ježka východního), rejsek malý, netopýr černý, plch velký či plšík lískový. Některé zajímavé druhy žijí, často vzácně, více v lesích vyšších poloh (datel černý, drozd brávník, hýl obecný, křivka obecná, velmi vzácný sýc rousný aj.).
Na lesní prostředí je vázána řada druhů lovné zvěře, některé druhy naopak dávají přednost bezlesé krajině. Z pernaté je hospodářsky nejdůležitější bažant, ačkoli směrem k severu počty klesají (do 5 kusů ). Jeho populace jsou stále více závislé na umělém odchovu. Vzácná je křepelka, jež prakticky Náchodsku chybí a vyskytuje se ve členité krajině pahorkatin. Poslední nepočetné populace tetřívka žijí v polesí Náchod a Adršpach. U zajíce polního došlo v 70. letech vlivem civilizačního tlaku k výraznému úbytku. V okolí Náchoda a Broumova se dnes vyskytuje v hustotě do 5 jedinců na km2, což je asi 1/3 původního stavu. Spárkatá má běžné zástupce v srnčí i černé zvěři, hojnější zejména v členité krajině Broumovska, kde není vzácností ani jelení zvěř. Lesy kolem Náchoda, Hronova a v Javořích horách jsou těžištěm výskytu muflona.
Také u šelem lze zřetelně sledovat ekologickou vazbu na vhodný typ prostředí. Se stoupající nadmořskou výškou a členitostí území od Polabí k Podorlicku a Náchodsku několikanásobně stoupá populační hustota lišky, jezevce, kuny lesní i skalní aj. Dravci mají své dosud poměrně hojné zástupce v káni lesní a zejména v poštolce obecné, která osídluje i urbanizovaná prostředí (dokonce výškové budovy ve městech). Z ostatních dravců si populační hustotu nezbytnou pro trvalou existenci druhu udržují vlastně jen jestřáb lesní a pochop rákosní. Další, v minulých desetiletích běžné druhy (krahujec, ostříž, včelojed aj.), dnes hnízdí zcela jednotlivě jen v územích s menší hospodářskou aktivitou.
Životním prostředím mnoha živočišných druhů jsou vodní toky, nádrže a jejich okolí. Z bezobratlých stojí za zmínku výskyt raka říčního, který svým poklesem indikuje zhoršující se stav toků vlivem znečištění, regulací a dalších zásahů. Kdysi široce rozšířený druh vymizel v minulých desetiletích např. z Metuje, částí toků Úpy i jinde. Také rybí fauna byla často poškozena znečištěním vodních toků. To se projevovalo na poživatelnosti či nutnosti opakovaného vysazování (lipan podhorní, parma obecná apod.). Ryby bez hospodářského významu zůstávaly jen v některých nádržích a hlavně v méně narušených horních či středních úsecích toků (střevle potoční, vranka obecná, mník jednovousý, piskoř pruhovaný, sekavec obecný, podoustev říční aj.). Díky intenzívní péči, založené většinou na umělém výtěru, se podařilo zachovat populace původních domácích druhů (kapr, lín, štika, sumec velký, bolen dravý v nížinné zóně toků a pstruh potoční v podhorské a horské zóně). Nevýznamné nebylo ani obohacení o druhy introdukované (např. pstruh americký kampaloops, siven americký, síh severní maréna, amur bílý, tolstolobik obecný). Změny v charakteru vodotečí se dotýkají i existence obojživelníků, výhodou však je, že mnohým postačí k rozmnožování i nevelké dočasné nádrže.
Z chráněných druhů žijí prakticky v celé oblasti celkem běžně ropucha obecná či čolek obecný, od 300 m n. m výše začíná areál rozšíření čolka horského a také mlok skvrnitý vyhledává lesy v pahorkatinném a podhorském stupni. Ptactvo vázané na prostředí vod a vlhkých biotopů nalézá vhodné podmínky hlavně při rybnících. Evropského významu dosahuje zejména nádrž Rozkoš. Ve své existenci je velmi ohroženo společenstvo živočichů polokulturních lučních porostů. V členité krajině se ještě tu a tam udržuje bramboříček hnědý, dudek chocholatý a chřástal polní. Skutečně pestrá zvířena obývá prostředí některých skalních měst, zejména Adršpašsko-teplických skal.
Obdobně jako v případě vegetačního krytu i u zvířeny zde dochází ke vzájemnému míšení ekologicky odlišných společenstev. Typicky lesní fauna (např. krahujec obecný, ořešník kropenatý, strakapoud malý a prostřední, čáp černý, holub doupňák, lejsek malý i šedý aj.) je tu doplněna druhy vázanými na prostředí skal (kavka obecná, poštolka obecná, rehek domácí, rorýs obecný, sýc obecný, výr velký, jezevec lesní, netopýr vousatý apod.). Díky chladným inverzním podmínkám zde žijí i zástupci horské zvířeny (čolek horský, skorec vodní, hraboš mokřadní a rejsek horský). Zoogeografické členění má své specifické rysy viz mapa.
Vzácné a zajímavé druhy ptáků:
potáplice lední /Gavia immer/- podzim 1975, Špinka
kormorán velký /Phalacrocorax carbo/- téměř každoroční přelet, Rozkoš
volavka červená /Ardea purpurea/- 1976, Špinka
kolpík bílý /Platalea leucorodia/- několik pozorování, Rozkoš
čáp černý /Ciconia nigra/- hnízdění 1 páru u Nového Města n. Metují, několik párů na Broumovsku, 1975 za průtahu 4 ks u Špinky
kajka mořská /Somateria mollisima/- 1975 (samec), Rozkoš
orel mořský /Heliaeetus albicila/- několikrát zatoulanec, Rozkoš
orlovec říční /Pandion haliaetus/- 1974 a 1975, Špinka
luňák hnědý /Milvus migrans/- objevuje se občas za průtahu, okolí Rozkoše
sokol stěhovavý /Falco peregrinus/- 1978, u České Skalice
dřemlík tundrový /Falco columbarius/- zima 1978-79, několikrát pozorován v okolí Rozkoše
jeřáb popelavý /Grus grus/- 1974 za přeletu 5 ks nad Červeným Kostelcem
kulík bledý /Sguatarola sguatarola/- 1975, Špinka
racek stříbřitý /Larus argentatus/- 1978 2 ks, Rozkoš
racek bouřní /Larus canus/- 1973 2x, Špinka
rybák velkozobý /Hydroprogne caspia/- 1977 a 1978, Rozkoš
výr velký /Bubo bubo/- pravidelně hnízdí ve skalách na Broumovsku i u Nového Města
kalous mokřadní /Asio flammeus/- občas hnízdící na Rozkoši, častěji za průtahu či přezimování, 1978 pozorován i v lese Žďár
skřivan ouškatý /Eremophila alpestris/- 1979 na polích u Nového Města a Hejtmánkovic
ťuhýk šedý /Lanius excubitor/- 1974, Brodský, zima 1978-79 na více místech
kos horský /Turdus torguatus/- 1977 u obce Kleny
sýkořice vousatá /Panurus biarmicus/- 1974 párek, Rozkoš
sněhule severní /Plectrophenax nivalis/- několikrát na Rozkoši
jikavec severní /Fringilla montifringilla/- zásypy pro zvěř, téměř každoročně v zimě
vrána obecná /Corvus corone/ černá forma- 1976, Špinka /Rodným krajem - Diviš 1980/