Hydrografie

Vodní toky a rybníky esteticky ovlivňují místní krajinné prostředí. Náchodsko patří většinou do povodí Úpy a Metuje. Jedinou řekou prvního řádu (vlévá se do moře) je Labe, do kterého se vlévá většina místních řek (včetně Úpy a Metuje).

Úpa je po Labi (to okres protéká pouze asi 15 km) největší řekou okresu. Pramení v Krkonoších a v Jaroměři se stéká s Labem (běžný průtok při ústí bývá 7 m3/s). V jarním období způsobovala časté záplavy, nejničivější v roce 1997 ale připadly na červenec. Babiččině údolí Úpa dodává charakteristický vzhled a její vody rovněž napájejí přehradu Rozkoš. Pod Českou Skalicí je Úpa zadržována četnými jezy a protéká otevřenou nížinou Úpsko – metujské tabule. 

Metuje v Pekelském údolíMetuje pramení u Adršpachu. Protéká rezervací Adršpašsko – teplických skal, dále údolími s četnými jezy směrem k Hronovu. K Náchodu otevřeným úzkým údolím, za kterým se zařezává do Náchodské vrchoviny. Před vstupem do rovinaté Úpsko – metujské tabule protéká romantickým peřejnatým údolím mezi Náchodem a Novým Městem (Peklo). Plocha jejího povodí je 607,6 km2, délka toku 77,2 km. Průtok při jejím ústí do Labe v Jaroměři je 5,73 m3/s. 

Stěnava je jediný větší tok na území Náchodska náležící do povodí Odry (asi 200 km2). Pramení v Polsku, ČR protéká v délce 18 km Broumovskou kotlinu a vrací se při průměrném průtoku 2,42 m3/s.    

Z říček a potoků jmenujme například: Dědina, Olešnice, Dřevíč, Černčický a Valovický potok. Do oblasti pstruhových vod spadá hlavně celý Broumovský výběžek, tj. horní tok Metuje s přítoky a Stěnava.

Větším vodním dílem je přehrada Rozkoš. Vodních ploch má Náchodsko obecně poměrně málo a dosahují jen malé rozlohy (např. v Broumovském výběžku bylo od r. 1800 do r. 1894 zrušeno 21 rybníků o celkové rozloze 29 ha, dnes lze hovořit jen asi o devíti).

Většími vodopády jsou jen Velký (vysoký asi 16 m) a Malý (3 m) vodopád pod "Jezírkem" v Adršpašských skalách (vznikly díky nestejné odolnosti vrstev pískovců). Bližší info a ilustrace vodopádů Náchodska viz Vodopady.info.

Regnerka a Hronovka v HronověNáchodsko má i prameny minerálních vod, kyselek a kvalitních podzemních vod. Právě útvar České křídové pánve má mimořádný hydrogeologický význam jako hlavní zásobárna podzemní vody. Vlivem nejednotného faciálního vývoje sedimentů a působením tektoniky se dělí na rajóny rozdílného významu. Nejdůležitější území s využitelnou vydatností zdrojů asi 350 l/s je na policku - Polická pánev (resp. Teplická podzemní pánev). V centru pánve, okolo 200 m pod povrchem, je uložen artézský napjatý zvodnělý horizont v kvádrových pískovcích pod artézským stropem jílovitých a jemně písčitých slínů. Na zlomech nebo v hlubokých erozních rýhách, dále na okrajích kuest v Polické pánvi, nebo lokálně v důsledku nedostatečné těsnosti artéského stropu, dochází k přirozeným výronům napjatých podzemních vod (Machov cca 40 l/s, Horní Dřevíč 47 l/s, pod Policí v údolí Metuje 20 l/s, Dolní Teplice 110 l/s). Z této oblasti pocházejí volně prodávané vody "Mimi" a "Toma". 

Další vodohospodářskou oblastí, při středních a dolních částech toků Metuje, Úpy a Orlice, táhnoucí se Orlickým podhůřím směrem k SZ, přes jižní polovinu Náchodska až k Podkrkonoší, je Východočeská křída s poměrně významnými zásobami podzemních vod. Minerální zřídla v okolí Náchoda jsou typem přírodních výstupných minerálních pramenů v okolí tektonických linií, které prostupují více nebo méně propustné horniny permokarbonu a triasu. Vlastní prostá podzemní voda je proplyněna exhalacemi juvenilního CO2, který vystupuje z puklin krystalického podloží. Tím získávají vody zvýšenou rozpouštěcí schopnost a vyloučením minerálních látek z permokarbonských hornin vznikají minerální vody. Slabě alkalicko-zemité kyselky, silně uhličité jsou "Ida" a "Hedva" v Bělovsi (9-9,3°C, zachycené v malých hloubkách, zvýšený obsah arzénu), alkalicko-železnaté kyselky v Hronově ("Regnerka" a "Hronovka"), zemito-sulfaticko-salinická kyselka v Náchodě a pramen slabě mineralizované hydrouhličitanové vápenato-sodné kyselky u Třtic. Kyselka Ida bývala běžně ke koupi v obchodech a lázně v Bělovsi byly zaměřené na léčení oběhové soustavy, poruchy zažívacího ústrojí, neuralgie, jaterní a ledvinové nemoci aj. Lidem nabízí osvěžení i řada studánek - viz eStudanky.cz.

     

Zajímavé odkazy:

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací - územní celek Náchod

Královéhradecký kraj - mapa vodní hospodářství

ČHMÚ - pobočka Hradec Králové
Výzkumný ústav vodohospodářský
Stavy a průtoky vody SV Čech (Povodí Labe)
Vzpomínky na Běloves - lázeňská činnost

Náchod chce zachránit Idu a obnovit lázně (ČT24)

Česká Skalice - údolní nádrž Rozkoš