Nerostné suroviny

Těžba nerostných surovin zdejší prostředí výrazně neovlivnila. Významné jsou následující suroviny. 

Pískovce

Na stavební a dekorační kámen - dodnes např. v lomu Krákorka poblíž zříceniny Vízmburku, dříve byl důležitý blízký Bílý lom, kde se lámaly dlaždice pro Vízmburk a Náchodský zámek. Dále důležité drobnější lomy svrchnokřídového pískovce z okolí Police nad Metují, Adršpachu a Broumova (Broumovské stěny). Z lomu jižně od železniční stanice Adršpach těžba jemnozrnného až středně zrnitého pískovce pro potřeby skláren a sléváren. V nivách Úpy a Metuje jsou známá ložiska štěrkopísků.

Cihlářské hlíny

Dříve existovala cihelna v Červeném Kostelci. K pálení se využívaly permské sedimenty. Jednou z částí Jaroměře jsou Cihelny. Ložisko cihlářské suroviny u Jaroměře se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.

Černé uhlí

Důležité v minulosti (především mimonáchodské svatoňovicko). Zatímco ojedinělé sloje svrchnokřídového stáří u Stolína (u Červeného Kostelce), v údolí Úpy pod Rýzmburkem aj. jsou bez praktického významu, sloje vnitrosudetské deprese významné byly. Nachází se zde Žacléřsko-svatoňovický revír (souhrnné označení ekonomicky využitelných výskytů černého uhlí ve vnitrosudetské pánvi v okolí Žacléře, Rtyně, Malých Svatoňovic a Radvanic). Na Žacléřsku se dobývalo uhlí žacléřských vrstev (svrchnokarbonských stupňů namur a vestfál), u Rtyně a Malých Svatoňovic se těžily sloje odolovského souvrství (= svatoňovické pásmo, stupně vestfál a stefan), u Radvanic v radvanických souvrstvích (stefan). Uhlí je vesměs plynové, nekoksovatelné, vhodné pro energetiku. Výhřevnost dosahuje až 6000 kal., uhlí z některých slojí má významný i obsah stopových prvků. Těženo bylo do hloubek přes 500 m, mocnost některých slojí dosahuje až 2 m. Roční těžba činila kolem 650 tisíc tun, počátkem devadesátých let byla ale zastavena. Na hornickou minulost však dodnes upomínají některé haldy a výsypky (např. halda u Rtyně, asanovaná halda v Radvanicích apod.). Lokální naleziště uhlí jsou i na Broumovsku (např. Důl Vilemína).

 Břidlicový plyn 

Dění kolem břidličného plynu začalo koncem roku 2011. Ministerstvo životního prostředí tehdy vyznačilo území pro možný průzkum těžby na Náchodsku a Trutnovsku (mapa průzkumného území -zde-). Silné protesty občanů a místních obcí proti zamýšleným průzkumům vyvrcholily v roce 2012. MŽP nakonec zastavilo řízení na udělení průzkumného území.

Porfyr

Drobnější lomy u Náchoda, mají lokální význam. Důležitý je výskyt Cu-rud v porfyru typu 'disseminated copper ores' v Bělovsi. 

Měď

Těžitelné jsou mědinosné jílovcové sloje u Horních Vernéřovic. Sloje náležejí spodnímu permu vnitrosudetské deprese. Měďná zrudnění nejsou na Náchodsku tak vzácná.    

 

Zajímavé odkazy: 

Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje
ABC Mineral-Náchodsko (minerály, zkameněliny...)
Břidlicový plyn vyvolal v Česku protesty, těžit se zatím nebude (Český rozhlas)
Definitivně potvrzeno. Na Trutnovsku, Náchodsku a Broumovsku se plyn těžit nebude (Naše Broumovsko)