Půdy
Území okresu náleží do regionu illimerických a hnědých půd. Část okresu pokrývají hnědozem typická a luvická na spraších a sprašových hlínách. Tvoří jednak samostatné celky, jednak se střídají v četných asociacích jako dominantní a doprovodná složka. Na štěrcích a štěrkopíscích jižně od Jaroměře, na polygenetických hlínách s elickou a štěrkovitou příměsí v okolí Police nad Metují a Zdoňova a na bezkarbonátových permských horninách s překryvem polygenetických hlín východně až jižně od Broumova i mezi Hronovem a Velkým Poříčím vznikly větší okrsky luvizemě typické.
Kolem nádrže Rozkoš, východně až jihovýchodně od Jaroměře při hranici s okresem Rychnov nad Kněžnou se na slínitých jílech až slínech vyvinula pararendzina typická, na polygenetických hlínách a svahovinách opuk potom pararendzina kambizemní (pelosoly).
Početná skupina kambizemí se vyskytuje v celé střední a severní části okresu. Kambizem typická se vytvořila na svahovinách opuk mezi Novým Městem nad Metují a Červeným Kostelcem, Hronovem a Teplicemi nad Metují. Spolu s kambizemí luvickou se nachází na svahovinách bezkarbonátových permských hornin jižně až západně od Broumova. Severozápadně od tohoto města vznikl menší celek kambizemě eutrofní na svahovinách bazických efuzív místně s rankery (typickým, litickým). Kyselá varieta kambizemě typické na svahovinách bezkarbonátových permských hornin pokrývá široký pás území severně i jižně od Náchoda, severovýchodně od Červeného Kostelce a v celém Broumovském výběžku, kde je vázána při hranici s Polskem na svahoviny kyselých efuzív. Středovýchodní část okresu a menší území severozápadně od Náchoda zaujímá kyselá kambizem arenická na svahovinách nevápnitých pískovců České vysočiny, spolu s doprovodnou litozemí a méně zastoupeným podzolem arenickým. Silně kyselá kambizem dystrická na svahovinách kyselých intruzív, svorů a fylitů tvoří souvislejší celky jihovýchodně od Náchoda při hranici s Polskem a v severním cípu okresu podél této hranice v okolí Ruprechtického Špičáku.
Na území Adršpašsko-teplických skal, Kočičích skal a Broumovských stěn se na svahovinách nevápnitých kvádrových pískovců České vysočiny vytvořily asociace lehkých deficitních půd - dominantních podzolů arenických s méně zastoupenou litozemí typickou a ojediněle i se silně kyselou kambizemí arenickou.
Četné vodní toky v Broumovském výběžku (přítoky Stěnavy, Jívka, Dřevíč, Židovka) i ve střední části okresu (Válovický potok, Olešnice, Radechovka aj.) doprovází glej typický (arenický), který je tu vázán na bezkarbonátové nivní sedimenty a polygenetické hlíny. V okrscích kyselých kambizemí mezi Broumovskými stěnami a spojnicí Police nad Metují - Teplice nad Metují se jako méně zastoupený půdní představitel vyvinul pseudoglej typický na polygenetických hlínách. Jižně od Meziměstí se na těchto horninách (i na deluviích permských hornin) nachází ojedinělé ostrůvky organozemě typické (glejové).
Nevápnité nivní sedimenty podél řek Úpy, Metuje, Stěnavy a krátkého úseku Labe pokrývají fluvizemě - fluvizem typická a glejová. Rozlohou malé území na severovýchodním okraji vodní nádrže Rozkoš je tvořeno černicí pelickou, která zde vznikla na slínitých jílech až slínech.
Půdní typ: Kategorizační jednotka půd, kdy vyšší jednotkou je skupina a nižší jednotkou subtyp. Více wiki.
Eolická činnost: Termín označující geomorfologickou činnost větru - buď rušivou (vlivem větrem unášených zrn písku dochází k obrušování a formování kompaktních hornin), nebo tvořivou (akumulace, sedimentace - vede ke vzniku spraší a vátých písků).
Zajímavé odkazy:
Půdní mapa 1 : 50 000 (ČGS)
Půdní mapy podle krajů (MŽP)