Fytogeografie

Hledisko fytogeografické postihuje vývoj přirozeného složení rostlinstva podle zeměpisných vztahů, neboť jednotlivé druhy se liší různými místy (oblastmi) svého vzniku. Z tohoto pohledu lze Náchodsko spojit s oblastí středoevropské lesní květeny (Hercynicum). 

Náchodsko náleží převážně do fytogeografické oblasti mezofytika (fytogeografické okresy Sudetské mezihoří, Podkrkonoší, Orlické podhůří), menší část území spadá do oblasti termofytika (fytogeog. okres Východní Polabí) a oreofytika (Teplicko-adršpašské skály). Fytogeografické členění dokumentuje mapa1, popř. mapa2 a je též uvedeno v tabulce níže. Soustavným průzkumem je ale např. potvrzováno, že vlastní Broumovsko je také vyhraněným celkem (v minulosti zde např. chyběly habrové a dubové lesy, naproti tomu byly značně rozšířeny jedliny a lipové bučiny). V dalším textu je vždy uvedena obecná charakteristika celého fytogeografického okresu (uvedená čísla odpovídají označení v mapě1) a následně jsou rozepsány odlišnosti jednotlivých částí od této charakteristiky. 

 

Podkrkonoší - patří do oblasti mezofytika, květena jednotvárná, tvořená mezofyty, rozmezí vegetačních stupňů suprakolinní (kopcovina) až submontánní (vrchovina), území srážkově relativně nadbytkové, reliéf krajiny spíše plochý než svažitý, převažuje podklad chudý nad živným, je to krajina kulturní i lesnatá 

Trutnovské Podkrkonoší - převaha vegetačního stupně suprakolinního nad submontánním, reliéf krajiny je plochý i svažitý, podklad chudý i živný

Království - vegetační stupeň suprakolinní, reliéf krajiny plochý i svažitý, podklad je skalnatý až písčitý, převažuje lesnatost nad zemědělským využitím 

Červenokostelecké Podkrkonoší - odpovídá vegetačnímu stupni suprakolinnímu, území relativně srážkově nedostatkové (relativně kontinentální), reliéf krajiny je plochý i svažitý, podklad především písčitý a jílovitý, krajina lesnatá i zemědělsky využívaná 

 

Východní Polabí - patří do fytogeografické oblasti termofytika, jehož květena je spíše rozmanitá, převládají v ní mezofyty nad termofyty, rozpětí vegetačních stupňů převládá kolinní nad planárním (nížina), reliéf krajiny převládá plochý nad svažitým, podkladem jsou především půdy slínité i písčité, živné půdy převažují nad chudými, je to spíše krajina zemědělsky využívaná než lesnatá

Jaroměřské Polabí - podkladem jsou půdy slínité, živné 

Hradecké Polabí - převládá vegetační stupeň srážkově nadbytkový nad planárním, je to spíše krajina zemědělsky využívaná než antropogenní (změněná lidskou činností)  

 

Sudetské mezihoří - patří do oblasti mezofytika jehož květena je jednotvárná a převládají v ní mezofyty nad oreofyty, převažuje zde vegetační stupeň submontánní nad suprakolinním, stupeň přechodný mezi srážkově nadbytkovým až nedostatkovým (kontinentální), reliéf krajiny je plochý i svažitý, podklad je rozdílný, je to krajina lesnatá i kulturní 

Žacléřsko - květena je jednotvárná a převládají v ní mezofyty, odpovídá převážně vegetačnímu stupni suprakolinnímu, srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny převládá plochý nad svažitým, podklad je chudý, převažuje kulturní krajina nad lesy 

Polická kotlina - převládají v ní mezofyty, odpovídá převážně vegetačnímu stupni suprakolinnímu, srážkově nedostatkovému (kontinentálnímu), reliéf krajiny převládá plochý nad svažitým, podklad je živný i chudý, převaha kulturní krajiny nad lesy 

Broumovská kotlina - převládají v ní mezofyty, odpovídá převážně vegetačnímu stupni suprakolinnímu, území srážkově nedostatkové (kontinentální), reliéf krajiny je plochý, podklad živný i chudý, je to krajina kulturní 

Vraní hory- odpovídá vegetačnímu stupni submontánnímu, přibližně srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny je svažitý podklad je chudý, je to krajina lesnatá 

Žaltman - odpovídá vegetačnímu stupni submontánnímu, srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny je svažitý, podklad chudý, je to krajina lesnatá 

Ostaš - odpovídá vegetačnímu stupni submontánnímu, přibližně srážkově nedostatkovému (kontinentálnímu), reliéf krajiny je svažitý, podklad skalnatý a písčitý, je to krajina lesnatá 

Broumovské stěny - odpovídá vegetačnímu stupni submontánnímu, přibližně srážkově nedostatkovému (kontinentálnímu), reliéf krajiny je svažitý, podklad skalnatý a písčitý, je to krajina lesnatá 

Javoří hory - vegetační stupeň submontánní, přibližně stupni srážkově nedostatkovému (kontinentálnímu), reliéf krajiny je svažitý, podklad zpravidla chudý, je to krajina lesnatá 

Hejšovina - převládají v ní mezofyty, odpovídá převážně vegetačnímu stupni submontánnímu, srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny je svažitý, podklad skalnatý a písčitý, je to krajina lesnatá 

 

Orlické podhůří - patří do oblasti mezofytika, jehož květena je jednotvárná a převládají v ní mezofyty, odpovídá vegetačnímu stupni srážkově nadbytkovému, rozpětí vegetačních stupňů je suprakolinní až submontánnímu, reliéf krajiny převažuje svažitý nad plochým, podklad je rozdílný, je to krajina zemědělsky využívaná i lesnatá 

 

Teplicko-adršpašské skály – patří do oblasti oreofytika, jehož květena je jednotvárná a převládají v ní mezofyty nad oreofyty, odpovídá vegetačnímu stupni montánnímu (hornatina), stupni srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny je svažitý, podklad skalnatý a písčitý, je to krajina lesnatá 

 

Pro úplnost dodejme, že tzv. sdružené územní jednotky na Náchodsku sdružují Teplicko-adršpašské skály do fytogeografického okresu Sudet (vedle Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Kralického Sněžníku, Hrubého Jeseníku a Nízkého Jeseníku), Podkrkonoší, Podzvičinsko a Sudetské mezihoří (i Ještědský hřbet) do tzv. Podkrkonošského okruhu, Orlické podhůří, Orlické opuky (i Dolní Poorličí, Litomyšlskou pánev a Českomoravské mezihoří) do Podorlického okruhu, Orlické opuky, Litomyšlskou pánev (kromě již zmíněného začlenění + Českomoravské mezihoří a část Železných hor- Železnohorské podhůří) do Východočeské křídy.    

 

Vysvětlivky termínů

suprakolinní – kopcovina

submontánní - vrchovina

planární - nížina

montánní – hornatina

termofyty – rostliny teplomilné, mající těžiště rozšíření v teplejších vegetačních pásmech než v temperátním, především v pásmu submeridionálním

mezofyty - rostl. vlastní oblasti temporálního opadavého lesa

oreofyty – rostliny chladnomilné, mající těžiště rozšíření v montánním až alpínském stupni středoevropských hor, případně v boreálním až subarktickém vegetačním pásmu    

 

Regionální fytogeografické členění:

 

Oblast

Obvod

Okres

Část

termofytikum

(Thermophytikum)

České termofytikum

(Thermobohemicum)

Východní Polabí

Hradecké Polabí

Jaroměřské Polabí

mezofytikum

(Mesophyticum)

Českomoravské mezof.

(Mesophyticum Massivi bohemici)

Podzvičinsko

Královédvorská kotlina

Podkrkonoší

Červenokostelecké Podkrkonoší

Království

Trutnovské Podkrkonoší

Sudetské mezihoří

Žacléřsko

Polická kotlina

Broumovská kotlina

Vraní hory

Žaltman

Ostaš

Broumovské stěny

Javoří hory

Hejšovina

Orlické podhůří

 

oreofytikum

(Oreophyticum)

České oreofytikum

(Oreophyticum Massivi bohemici)

Teplicko-adršpašské skály