Fytogeografie
Hledisko fytogeografické postihuje vývoj přirozeného složení rostlinstva podle zeměpisných vztahů, neboť jednotlivé druhy se liší různými místy (oblastmi) svého vzniku. Z tohoto pohledu lze Náchodsko spojit s oblastí středoevropské lesní květeny (Hercynicum).
Náchodsko náleží převážně do fytogeografické oblasti mezofytika (fytogeografické okresy Sudetské mezihoří, Podkrkonoší, Orlické podhůří), menší část území spadá do oblasti termofytika (fytogeog. okres Východní Polabí) a oreofytika (Teplicko-adršpašské skály). Fytogeografické členění dokumentuje mapa1, popř. mapa2 a je též uvedeno v tabulce níže. Soustavným průzkumem je ale např. potvrzováno, že vlastní Broumovsko je také vyhraněným celkem (v minulosti zde např. chyběly habrové a dubové lesy, naproti tomu byly značně rozšířeny jedliny a lipové bučiny). V dalším textu je vždy uvedena obecná charakteristika celého fytogeografického okresu (uvedená čísla odpovídají označení v mapě1) a následně jsou rozepsány odlišnosti jednotlivých částí od této charakteristiky.
Podkrkonoší - patří do oblasti mezofytika, květena jednotvárná, tvořená mezofyty, rozmezí vegetačních stupňů suprakolinní (kopcovina) až submontánní (vrchovina), území srážkově relativně nadbytkové, reliéf krajiny spíše plochý než svažitý, převažuje podklad chudý nad živným, je to krajina kulturní i lesnatá
Trutnovské Podkrkonoší - převaha vegetačního stupně suprakolinního nad submontánním, reliéf krajiny je plochý i svažitý, podklad chudý i živný
Království - vegetační stupeň suprakolinní, reliéf krajiny plochý i svažitý, podklad je skalnatý až písčitý, převažuje lesnatost nad zemědělským využitím
Červenokostelecké Podkrkonoší - odpovídá vegetačnímu stupni suprakolinnímu, území relativně srážkově nedostatkové (relativně kontinentální), reliéf krajiny je plochý i svažitý, podklad především písčitý a jílovitý, krajina lesnatá i zemědělsky využívaná
Východní Polabí - patří do fytogeografické oblasti termofytika, jehož květena je spíše rozmanitá, převládají v ní mezofyty nad termofyty, rozpětí vegetačních stupňů převládá kolinní nad planárním (nížina), reliéf krajiny převládá plochý nad svažitým, podkladem jsou především půdy slínité i písčité, živné půdy převažují nad chudými, je to spíše krajina zemědělsky využívaná než lesnatá
Jaroměřské Polabí - podkladem jsou půdy slínité, živné
Hradecké Polabí - převládá vegetační stupeň srážkově nadbytkový nad planárním, je to spíše krajina zemědělsky využívaná než antropogenní (změněná lidskou činností)
Sudetské mezihoří - patří do oblasti mezofytika jehož květena je jednotvárná a převládají v ní mezofyty nad oreofyty, převažuje zde vegetační stupeň submontánní nad suprakolinním, stupeň přechodný mezi srážkově nadbytkovým až nedostatkovým (kontinentální), reliéf krajiny je plochý i svažitý, podklad je rozdílný, je to krajina lesnatá i kulturní
Žacléřsko - květena je jednotvárná a převládají v ní mezofyty, odpovídá převážně vegetačnímu stupni suprakolinnímu, srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny převládá plochý nad svažitým, podklad je chudý, převažuje kulturní krajina nad lesy
Polická kotlina - převládají v ní mezofyty, odpovídá převážně vegetačnímu stupni suprakolinnímu, srážkově nedostatkovému (kontinentálnímu), reliéf krajiny převládá plochý nad svažitým, podklad je živný i chudý, převaha kulturní krajiny nad lesy
Broumovská kotlina - převládají v ní mezofyty, odpovídá převážně vegetačnímu stupni suprakolinnímu, území srážkově nedostatkové (kontinentální), reliéf krajiny je plochý, podklad živný i chudý, je to krajina kulturní
Vraní hory- odpovídá vegetačnímu stupni submontánnímu, přibližně srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny je svažitý podklad je chudý, je to krajina lesnatá
Žaltman - odpovídá vegetačnímu stupni submontánnímu, srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny je svažitý, podklad chudý, je to krajina lesnatá
Ostaš - odpovídá vegetačnímu stupni submontánnímu, přibližně srážkově nedostatkovému (kontinentálnímu), reliéf krajiny je svažitý, podklad skalnatý a písčitý, je to krajina lesnatá
Broumovské stěny - odpovídá vegetačnímu stupni submontánnímu, přibližně srážkově nedostatkovému (kontinentálnímu), reliéf krajiny je svažitý, podklad skalnatý a písčitý, je to krajina lesnatá
Javoří hory - vegetační stupeň submontánní, přibližně stupni srážkově nedostatkovému (kontinentálnímu), reliéf krajiny je svažitý, podklad zpravidla chudý, je to krajina lesnatá
Hejšovina - převládají v ní mezofyty, odpovídá převážně vegetačnímu stupni submontánnímu, srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny je svažitý, podklad skalnatý a písčitý, je to krajina lesnatá
Orlické podhůří - patří do oblasti mezofytika, jehož květena je jednotvárná a převládají v ní mezofyty, odpovídá vegetačnímu stupni srážkově nadbytkovému, rozpětí vegetačních stupňů je suprakolinní až submontánnímu, reliéf krajiny převažuje svažitý nad plochým, podklad je rozdílný, je to krajina zemědělsky využívaná i lesnatá
Teplicko-adršpašské skály – patří do oblasti oreofytika, jehož květena je jednotvárná a převládají v ní mezofyty nad oreofyty, odpovídá vegetačnímu stupni montánnímu (hornatina), stupni srážkově nadbytkovému, reliéf krajiny je svažitý, podklad skalnatý a písčitý, je to krajina lesnatá
Pro úplnost dodejme, že tzv. sdružené územní jednotky na Náchodsku sdružují Teplicko-adršpašské skály do fytogeografického okresu Sudet (vedle Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Kralického Sněžníku, Hrubého Jeseníku a Nízkého Jeseníku), Podkrkonoší, Podzvičinsko a Sudetské mezihoří (i Ještědský hřbet) do tzv. Podkrkonošského okruhu, Orlické podhůří, Orlické opuky (i Dolní Poorličí, Litomyšlskou pánev a Českomoravské mezihoří) do Podorlického okruhu, Orlické opuky, Litomyšlskou pánev (kromě již zmíněného začlenění + Českomoravské mezihoří a část Železných hor- Železnohorské podhůří) do Východočeské křídy.
Vysvětlivky termínů:
suprakolinní – kopcovina
submontánní - vrchovina
planární - nížina
montánní – hornatina
termofyty – rostliny teplomilné, mající těžiště rozšíření v teplejších vegetačních pásmech než v temperátním, především v pásmu submeridionálním
mezofyty - rostl. vlastní oblasti temporálního opadavého lesa
oreofyty – rostliny chladnomilné, mající těžiště rozšíření v montánním až alpínském stupni středoevropských hor, případně v boreálním až subarktickém vegetačním pásmu
Regionální fytogeografické členění:
Oblast |
Obvod |
Okres |
Část |
termofytikum (Thermophytikum) |
České termofytikum (Thermobohemicum) |
Východní Polabí |
Hradecké Polabí |
Jaroměřské Polabí |
|||
mezofytikum (Mesophyticum) |
Českomoravské mezof. (Mesophyticum Massivi bohemici) |
Podzvičinsko |
Královédvorská kotlina |
Podkrkonoší |
Červenokostelecké Podkrkonoší |
||
Království |
|||
Trutnovské Podkrkonoší |
|||
Sudetské mezihoří |
Žacléřsko |
||
Polická kotlina |
|||
Broumovská kotlina |
|||
Vraní hory |
|||
Žaltman |
|||
Ostaš |
|||
Broumovské stěny |
|||
Javoří hory |
|||
Hejšovina |
|||
Orlické podhůří |
|
||
oreofytikum (Oreophyticum) |
České oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici) |
Teplicko-adršpašské skály |
|